Bydlím, tedy jsem. Seznamte se s vybranými skutečnými příběhy našich klientek.

Paní B. se obrátila na naši organizaci ve chvíli, kdy byla se svými dvěma dcerami (dnes 15 let a 13 let) v azylovém domě pro matky s dětmi. Vinou finančních problémů v minulosti se dostala do „dluhového kolotoče“, kdy řešila problémy se splácením další půjčkou. Paní B. k nám nastupovala s osobním bankrotem, který jí končil v průběhu Programu. Paní B. byla vždy s menšími pauzami zaměstnána, avšak po stržení pravidelné měsíční splátky jí z platu zbývala minimální částka, ze které by nebyla schopna hradit základní potřeby pro sebe a dvě děti. Paní B. jsme poskytli podporované bydlení a právní poradenství z důvodu neplacení výživného ze strany otce dětí. Paní B. dále využívala v rámci naší organizace služeb dětského psychologa a vzdělávací aktivity pro sebe a dcery. Paní B. byla aktivní klientkou, která si v průběhu Programu průběžně zvyšovala vzdělání v oboru účetnictví na vyšší odborné škole. Po ukončení Programu odešla i s dcerami do vlastního bydlení.
Paní Boženka, 34 let, maminka 2 dětí(dluhy, insolvence)
Paní J. s dcerou nastoupily do psychosociálního programu poskytovaného naší organizací na 3 roky. Paní J. od bývalého druha - otce své dcery (15) odešla kvůli vzájemným neshodám, kvůli partnerovu zadlužování, nadměrnému požívání alkoholu a také kvůli fyzickému a psychickému násilí, které se ve vztahu paní J. vyskytovalo ze strany partnera a za které je její bývalý partner vyšetřován orgány činnými v trestním řízení. Paní J. a její dceři bylo poskytnuto podporované bydlení. Paní J. se kvůli traumatům zažitým z několikaletého domácího násilí věnovala v rámci služeb intenzivně psychoterapii a s právní podporou naší organizace řešila trestní stíhání proti bývalému partnerovi. V průběhu programu zejména ve spolupráci s terapeutkou udělala velké vnitřní pokroky a podařilo se jí z velké části stabilizovat svůj psychický stav, rozhozený zejména vinou prožitého vztahu, ale i po ukončení vztahu s druhem. Paní J. se průběžně zodpovědně připravovala na odchod z našeho programu a plnou finanční nezávislost, odešla do vlastního bydlení. Paní J. je v částečném invalidním důchodu, je zaměstnána na zkrácený pracovní úvazek, přivydělávala si brigádně. Paní J. nastoupila do našeho Programu s výučním listem. Během Programu vystudovala za finanční podpory naší organizace Střední školu hotelnictví a gastronomie, kde složila maturitní zkoušku.
Paní Jarmila, 1 dcera, 39 let(domácí násilí, alkoholismus, trestní řízení)
Paní Bětu připravila koronavirová pandemie ze dne na den o její dlouholetou práci v cestovním ruchu. Se svými dětmi již nebydlí v bytě W4W, ale našla si podnájem, kde si začaly budovat nový domov,který tímto náhlým výpadkem zásadního příjmu je opět ohrožen. Paní Běta využila našeho poradenství a obrátila se na organizace poskytující finanční podporu, které jsme jí doporučili. V současné době se jí dostalo podpory na 3 nájmy a ona dochází na brigádu a hledá práci, která by jí a jejím dětem umožnila zachovat si nový domov i za dnešních podmínek.
Běta, 35 let, 2 děti(finanční krize)
Paní Táňa pracuje ve zdravotnictví. V současné době tráví většinu času i v několikanásobných za sebou jdoucích směnách v práci a každou volnou chvíli věnuje svým malým dětem. To jí umožňuje klidné prostředí, které jí poskytl jeden z našich bytů, a zároveň uklidňující se atmosféra mezi ní a otcem dětí, kterou pomáhají zvládat rodinné terapie v rámci Servisu vztahů.
Táňa, 31 let, maminka 2 děti (rozvod, pracovní vytížení)
Paní Dobromila je v našem programu necelý rok. Domácí násilí, které zažívala ze strany svého partnera, ji připravilo i o veškeré rodinné vazby. Na počátku spolupráce se zaměřila paní Dobromila především na věci praktické, jako stěhovaní, dovybavení bytu a domluvení pracovních záležitostí tak, aby co nejlépe korespondovaly s nastavenou péčí o dceru. Paní Dobromila prezentovala svůj postoj k psychologické podpoře, jako že ji nepovažuje pro sebe za důležitou. Po několika konzultacích se podařilo paní Dobromilu motivovat k využití času na terapeutických sezeních jako příležitost pro zpracování svých obav. Paní Dobromile se podařilo, díky své spolupráci na terapiích, znovu navázat kontakt se svou rodinou. Navázala i několik nových přátelských vztahů a komunikaci s bývalým partnerem zvládá bez potíží.
Paní Dobromila, 28 let, maminka 1 dcery (domácí násilí)
Paní J. se se svým manželem seznámila na dovolené. Po svatbě, když otěhotněla, se u manžela začal projevovat majetnický charakter a do vztahu stále více projektoval kulturu svého národa, kde přístup k vymezení role muže a ženy ve vztahu je poměrně radikální. Paní J. manžel neustále kontroloval, chtěl vědět, kde se nachází, nesměla se v podstatě s nikým stýkat. Pokud se mu vzepřela, použil vůči ní svou sílu. Násilí vůči paní J. ze strany manžela se stále stupňovalo. Paní J. od manžela utekla až v momentě, kdy došlo ke znásilnění. Ve spolupráci s jinou pomáhající organizací se obrátila na nás a požádala o vstup do programu První rok. S dcerou se nastěhovala do podporovaného bydlení a začali jsme pracovat především na prožitých chvílích formou terapií. Paní J. ukončila rodičovskou dovolenou, zapsala dceru do školky a nastoupila do práce. Za pomoci právničky získala dceru do své péče, požádala o rozvod, manžela obžalovala ze znásilnění a pracovala i na získání svého bytu, ve kterém proti její vůli stále bydlel. Dnes, po dvou letech v programu, má paní J. vlastní byt, stabilní práci, s bývalým manželem komunikuje jen v nezbytných případech při předávání dcery a její sebedůvěra se pomalu blíží původní úrovni. Začíná si vážit sama sebe a pečuje o sebe. Bývalý manžel byl za znásilnění odsouzen a z původního bytu paní J. se musel vystěhovat. Výživné na dceru ale stále neplatí pravidelně.
Paní J., maminka 1 dcerydomácí násilí, znásilnění a znovunabytí sebedůvěry
Paní K. do programu První rok nastoupila v roce 2020 a její účast v programu pokračuje i v roce 2021. Paní K. nás kontaktovala v momentě, kdy jí akutně hrozila ztráta bydlení. Paní K. je jednou z těch případů, kdy se otec dítěte odmítl zapsat do jeho rodného listu a jeho vztah s dítětem byl v podstatě nulový. Vzhledem k nízkému příjmu během rodičovské dovolené s absencí výživného se paní K. uchýlila na ubytovnu. Sama má vztahy s vlastní rodinou zpřetrhané, přátelé žijí daleko a mají vlastní rodiny, neměla se tak na koho obrátit. Prostředí ubytovny však naprosto nevyhovovalo dvouletému dítěti, zároveň majitel ubytovny si stěžoval na křik a pláč dítěte. Z ubytovny tak paní K. odešla a pobývala střídavě u přátel. Takové bydlení však bylo pro paní K. velmi křehké a klíče od našeho podporovaného bytu jsme si předávali v den, kdy zjistila, že se z původního bytu musí ihned vystěhovat, jelikož ho známý potřeboval akutně využít k jiným účelům. Po vyřešení bytové situace a celkovém zklidnění jsme s paní K. začali pracovat na psychické stabilitě, jelikož byla za poslední měsíce velmi vyčerpaná. S právničkou se paní K. zaměřila zprvu zejména na řešení svých exekucí a dalších závazků. Získání výživného není pro paní K. nyní prioritou, jelikož vnímá, že soudně stanovené výživné od otce jejího syna jí nezajistí finanční stabilitu i s ohledem na to, že otec dítěte s paní K. téměř nekomunikuje a o dítě se v podstatě nezajímá, ani nijak finančně nepřispívá. Paní K. se proto rozhodla soustředit se na to, aby byla co nejdříve se synem soběstačná – zařizuje si pro syna školku, domluvila si nástup do práce, kde bude moci dobře skloubit zaměstnání s péčí o dítě. I když jí po zaplacení všech závazků a základních potřeb z měsíční výplaty zbývá jen pár stovek či spíše desítek korun, aktivně si shání veškeré potřebné vybavení pro syna a do domácnosti po různých bazarech, zkouší si i přivydělat rukodělnou činností. Syn paní K. je pro ni naprostou prioritou, veškeré své aktivity se tak snaží přizpůsobit jemu a chce, aby i za těchto podmínek byl šťastný. Během pár měsíců v programu si paní K. vyřídila veškeré úřední záležitosti, plánuje umístit syna do školky, aby mohla nastoupit do práce, kterou si sehnala. I když občas naráží na nedůvěru a předsudky zejména ze strany úřadů či různých institucí nebo zdravotnických zařízení, nevzdává se a jde si za svým cílem.
paní K., maminka 1 dítětena všechno sama, ale stačil pozitivní impuls
Paní M. přišla do programu První rok poté, co s dětmi opustila manžela z důvodu probíhajícího domácího násilí. Manžel paní M. se v tu dobu nacházel ve velmi špatné finanční situaci, kdy čelil několika dluhům a zároveň měl uzavřeno několik půjček, kterými chtěl své stále narůstající dluhy splácet. Ocitl se tak v dluhové pasti. Paní M. o manželových dluzích a závazcích nevěděla. V momentě, kdy se vše provalilo, reagoval manžel paní M. na tuto konfrontaci domácím násilím. Paní M. se proto rozhodla od manžela odejít a obrátila se na nás. Přestěhovala se i s dětmi do podporovaného bydlení. Jelikož celá událost na ni dolehla velmi silně psychicky, zejména v momentě, kdy manžel začal naléhat, že se polepší, navázala spolupráci s naší terapeutkou. Dětem byla poskytnuta rovněž psychologická podpora, protože s otcem odmítaly komunikovat nebo nechápaly, proč už nebydlí „doma“. Paní M. se však obrátila i na naši právničku, aby zjistila možnosti, jak se co nejrychleji z manželových dluhů vyvázat a také jak vyřešit péči o děti a případné výživné. Během pár měsíců, kdy se situace trochu uklidnila, se paní M. s manželem společně rozhodli pokusit se dát vztah opět dohromady a nerozbíjet dětem rodinu. Podmínkou ze strany paní M. bylo vyřešení veškerých dluhů ze strany manžela. Oba rodiče docházeli po nějakou dobu v rámci našeho programu Servis vztahů na párové terapie. Po pár měsících manžel p. M. zařídil prodej svého domu, ze kterého zaplatil veškeré své dluhy a současně koupil i nový byt, kam se celá rodina společně nastěhovala. Klientka však nenechala nic náhodě a zaměřila se i na úpravu společného jmění manželů tak, aby byla případně do budoucna chráněna, kdyby se manžel do dluhových pastí propadl znovu. S manželem stále pokračují v párových terapiích.
Paní M., maminka 2 dětískryté dluhy manžela, domácí násilí a pomoc párové terapie

Poděkování od klientů Bydlím, tedy jsem  

Ve spolupráci s klientkami jsme získali a sestříhali jejich poděkování. Bydlí i díky tomu, že jste je mnozí z vás podpořili a přispěli na Kauci na bydlení. Děkujeme, že pomáháte s námi! Vaše WOMEN FOR WOMEN, o.p.s., provozovatel projektu Bydlím tedy jsem a programů První krok a Kauce na bydlení.

"Vytrvejte prosím! Vaše práce má smysl!"

Slovo klientky

Osobně využívám většiny vašich služeb. Nejintenzivnější má spolupráce je momentálně s advokátkou, kterou lze hodnotit jen v samých superlativech. V každém případě ochotná, vstřícná, maximálně profesionální a k zastižení v jakoukoliv dobu a to i v době svého osobního volna. Vždy okamžitě reaguje na mé požadavky a dotazy. Konzultuje semnou každý krok v řešení našeho případu, vše mi vždy náležitě vysvětlí a o všem mne informuje s dostatečným předstihem. Prokazuje i vlastní iniciativu a to vždy, když je zapotřebí. Její spolupráce je příkladná jak semnou, tak i s orgány činnými v trestním řízení. Má spolupráce dále probíhá s paní psycholožkou, která tvoří velmi milé terapeutické prostředí a to i pro mou dceru. Má dcera ji vřele přijala, což je pro mne zásadní. Paní psycholožka mi pomáhá v tom si některé věci uvědomit a pomáhá mi hledat jiné pohledy na daný problém, což vidím jako velký přínos. Hlavně mi pomáhá navázat se na pocity mé dcery, které ona sama přede mnou občas skrývá. V měsíci říjnu jsem také nastoupila na kurz The Bridge, který z počátku byl pro mne velice těžký, psychicky jsem měla velký problém jej zvládnout, s několika dalšími sezeními se to ovšem obrátilo a nyní čerpám z toho, co mi tento kurz přinesl. Díky vedení skvělých instruktorek a velice dobré partě ostatních účastnic se těším na každé další setkání. Určitě je to v celém týdnu ten světlý bod. V neposlední řadě, je důležité pohlížet na w4w jako na celek, protože komplexnost vašich služeb je to, co mne posouvá dál. Uvědomuji si, jak náročná je spolupráce s klientem, kterého sbíráte téměř ze samotného dna, pomáháte se dostat z životní propasti a znovu navrátit sebevědomí, které vychází z těch pocitů osobního selhání. Služba bydlení nám dala nové zázemí, ve kterém se cítíme bezpečně, právnické služby nám daly neuvěřitelnou moc s naší situací dělat víc, než před ní jen utíkat, ale postavit se a vidět stát právo na naší straně, psychoterapie nám hojí rány na duši a kurz Bridge mi pomáhá se pomalu ale jistě zvednout a stát na vlastních nohách. To celé dohromady je podpora a víra ve mně, což jako uživatelka se svou minulostí potřebuji ze všeho nejvíc. Přála bych si, abyste stejně tak jako mně dokázali pomoct i jiným ženám ve stejné, nebo podobné životní situaci. Mrzí mě, že jen málo kdy tyto problémy prosáknou ven ze zavřených dveří a že tolik lidí ještě v dnešním světě dokáže být naprosto chladných vůči tomu, co kolem sebe vidí. Je jen málo šancí, jak např. domácí násilí odhalit, ale věřím, že vaše organizace se dokáže chytit i toho nejmenšího podnětu. Vždy je to o spolupráci, ale první kdo od spolupráce odstoupí, je vždy sama oběť. Stejně jako jsem to udělala já, ale naštěstí vytrvalost lidí kolem mě, kteří mě nutili dělat věci, které jsem sama nechtěla, mě nakonec až teď přesvědčili v tom, že to bylo to správné. Vytrvejte prosím! Vaše práce má smysl!
Petra, 41 let, maminka 3 dětí(pobočka Most)